Jižní Korea je mostem mezi staletími

Asie

Přidal david-ruzicka, dne 6. 01. 2020,  0x

Jižní Korea je mostem mezi staletími

Češi do ní téměř nejezdí. Přitom je to země, kde cestovatel najde vše, co k Dálnému východu patří. Velká města plná svítivých reklam, nesrozumitelné písmo, zlatem se blýskající pagody, národní parky, rýžová políčka i exotickou kuchyni. To vše lze poznat levněji než při cestě do Japonska a Číny.

První, co vás v Jižní Koreji překvapí, je pořádek a dopravní systém. Dálkové spoje jezdí na minutu přesně. Ulice se lesknou čistotou. Domky a zahrádky vypadají jako z prospektu. Lidé se chovají slušně, auta na sebe netroubí.

Po agresivní hektičnosti Bangkoku či Šanghaje není v Soulu ani památky. Získáte dojem bezpečné a spořádané země, kde člověka mrzí jen to, že se nedomluví. I mladí lidé hovoří anglicky prabídně. Zato třímají v rukou dotykové mobily, a když se zeptáte například na cestu, ukážou vám ji na displeji… Alespoň tak hlaholíte na pozdrav „aňong hasejóóóó“ a děkujete slovy „kamsa Hamnidáááá.“

Mezi Čínou a Japonskem

Jižní Korea funguje už dva tisíce let jako most mezi těmito velmocemi. V době, kdy se v Evropě stěhovaly národy, na Dálném východě cestovala kultura. Nápisy v korejských chrámech byly psány a tesány čínskými znaky.

Paláce postavené po vzoru Zakázaného města v Pekingu zbudovala poslední dynastie Čoson, která vládla až do začátku japonské okupace roku 1910. Většina těchto staveb v Soulu prošla rekonstrukcí, při bratrovražedné válce v letech 1950 – 53 totiž severní část Jižní Koreje hodně utrpěla. Milovníci historie by neměli vynechat město Kjongdžu na jihovýchodě poloostrova, dříve hlavní město říše Silla vládnoucí celé první tisíciletí našeho letopočtu.


Vliv čínské a japonské kultury zasahuje všechny sféry života. Obyvatelé jsou disciplinovaní a pracovití. V tradicích konfuciánského uspořádání společnosti bývají zahleděni do vztahů v rodině, komunitě, podniku, v zemi. Klaní se navzájem, i když ne tak hluboko jako v Japonsku. Peníze i dárky dávají a přijímají oběma rukama.

Polovina národa a většina mládeže nevyznává žádné náboženství, s výjimkou konzumu a internetu, čtvrtinu populace tvoří křesťané a až malý zbytek buddhisté.

Paneláky lemují golfové greeny

Dvě třetiny povrchu země zabírají kopce a hory. Nejvyšší vrcholky Pektusan a Diamantové hory už leží na území Severní Koreje. Hory v Jižní Koreji jsou o málo vyšší než Sněžka, hustě porostlé smíšenými lesy, kamenitější a strmější. V jejich údolích leží staré buddhistické kláštery, kde lze spolu s mnichy setrvat v meditaci.

Turistické cesty jsou dokonale značené a udržované. Trekking je totiž v Jižní Koreji, vedle basketballu a zápasu taekwondo, tím nejpopulárnějším sportem. Tisíce výletníků vyráží o víkendech z dnem i nocí hučících metropolí do dvaceti národních parků a jsou vybaveni dokonalým funkčním oblečením, trekkovými botami a holemi! Nejznámějším cílem je park Soraksan, jehož obnažené skalní bloky připomínají malebné čínské Žluté hory.

Jednotlivá pohoří oddělují údolní nivy. Široká plochá dna vyplňují rýžová pole s žábami a volavkami i zelinářské záhony s kanálovým systémem zavlažování. Shlížejí na ně obyvatelé dvacetiposchoďových paneláků na okraji měst. Staví se až k nebi. Žádný div. Populace téměř 50 milionů lidí se na plochu jen o něco málo větší, než má Česko, musí nějak vměstnat. Stres z přelidnění si starší Jihokorejci vybíjejí na golfovém drivingu, zbudovaném prakticky na každém sídlišti, ti mladší zase v klubech a při karaoke.

Od Agamy po žraloka

Na Korejském poloostrově není nikde daleko k moři, všude podávají talíře plné ryb, krevet, chobotnic a do řas balené suši. Jihokorejci jedí vše, co leze, létá a plave – ze zvířat je to celá škála druhů z knihy Od agamy po žraloka. Specialitou je však kimči, kořeněné nakládané zelí. Obdivovat a ochutnávat můžete i kořeny ženšenu. Široký výběr oddenků, hlíz, bylin, hub, větviček, lístků a dalších prostředků přírodní medicíny najdete na každém tržišti. Jen jim rozumět…

Jako všude v Asii se v Jižní Koreji jí hůlkami, ty místní jsou však překvapivě vyrobeny z kovu. S jejich miniaturními hroty bude úspěšně „operovat“ někdo s letitou chirurgickou praxí, ani znalí „chopstikáři“ se však „nechytnou.“

Zpět do budoucnosti

Jižní Korea je dnes vnímána jako technologická exportní velmoc. Na špičce světového vývoje se při tom ocitla už jednou. V polovině 8. století tam v království Sjednocená Silla tiskli buddhističtí mniši texty pomocí dřevěných bloků, zatímco v evropských klášterech se knihy ručně opisovaly až do 15. století. I to může být jeden z důvodů, proč tuto zemi navštívit.




Komentáře:

Pro přidání komentářů je potřeba se přihlásit .

Nenacházejí se zatím žádné relace v databázi.