Vilnius - hlavní město Litvy

Evropa

Přidal anickaslunicko, dne 6. 03. 2019,  0x


Vilnius je hlavní město největší pobaltské země Litvy. Slovo největší je však v tomto případě hodně zavádějící. V celé Litvě totiž žijí pouze necelé tři miliony lidí a samotné hlavní město má pak něco málo přes půl milionů obyvatel. Turisty Vilnius láká zejména na zachovalé historické barokní centrum, Litevský hrad a Prezidentský palác. 

Pár slov o Litvě

Litva, oficiálně Litevská republika, je společně s Lotyšskem a Estonskem označována jako Pobaltí či Baltské země. Nachází se na severu evropského kontinentu a Litva je ze všech tří států položená nejjižněji. Na jihu hraničí s Polskem a Běloruskem, na severu s Lotyšskem. Litva je členem Evropské unie i eurozóny, platí se zde tedy eurem.


Poněkud komicky zní označení “největší mezi Baltskými zeměmi”, jak již zaznělo v úvodu. Ve skutečnosti jsou všechny tři země menší než Česká republika a Litva je z nich s počtem obyvatel 2,8 milionů a rozlohou 65 000 km2 největší. Pro lepší představu si ji můžete porovnat s Českou republikou, která má přesně 78 866 km2.

Vilnius - základní informace

Vilnius leží na jihovýchodě Litvy na soutoku řek Neris a Vilnia na rozdíl od hlavních měst ostatních dvou pobaltských zemích, které se nachází kousek od moře. Do dnešních dní si Vilnius zachoval velmi strategické umístění mezi kopci uprostřed hlubokých lesů. Díky tomu jej lze považovat za nejkrásnější město v celém Pobaltí, jenž se chlubí největší návštěvností.


Přes půl milionů obyvatel žije na rozloze cca 400 km2. Žijí zde nejen Litevci, ale také Poláci, Bělorusové a Rusové. Moderní Vilnius je významným kulturním, vzdělávacím, obchodním, průmyslovým i dopravním centrem Litvy. Nachází se zde sídla všech významných státních úřadů, litevská univerzita i budova observatoře. Největší zájem samozřejmě budí historické centrum Staré město, které je součástí Seznamu kulturního dědictví UNESCO.


Vilnius - počasí, jazyk i ceny

Pečlivě si však vybírejte, kdy se do hlavního litevského města vydáte. V létě je příjemné teplo, připravte se však na davy turistů. Nechcete-li se v ulicích mačkat s dalšími cestovateli, zvolte si raději jaro nebo podzim. Pozor si dávejte na zimu, kdy zde mohou panovat velké mrazy, které procházkám příliš nesvědčí. Vilnius je moderní země, takže se zde bez problémů domluvíte anglicky. Úředním jazykem je jinak litevština, mluví se zde i rusky.


Ceny v celé Litvě včetně Vilniuse jsou velmi podobné cenám u nás, nemusíte se tedy bát, že vás prodloužený víkend v tomto malebné severském městě zruinuje. Naopak podle některých statistik Vilnius patří k nejlevnějším evropským městům. Za kompletní menu o tří chodech ve standardní restauraci zaplatíte cca 400 korun. Jen pro zajímavost mezi nejdražší evropská města patří turisticky hodně oblíbená města Dubrovník, Helsinky a Bruggy.

Vilnius - autem, autobusem, vlakem i letecky

Do Vilniusu se dostanete jednoduše - vlastním autem, autobusem, vlakem či letecky. Autem se jezdí přes Varšavu na hraniční přechod Lazdijai a pak do Vilniusu. Počítejte přitom s dálničním mýtem. Mezi Českou republikou a Litvou lze rovněž využít pravidelné autobusové linky. Za zpáteční jízdenku zaplatíte cca 2 500 korun.


Dvojnásobek tedy cca 5 000 korun zaplatíte za letenku z Prahy do Vilniusu s jedním přestupem v lotyšské Rize. Využít ale lze i letecké spojení přes Varšavu, Vídeň či Brusel. Vlakové spojení je využíváno nejméně a je vhodné spíše pro dobrodružné povahy a milovníky železniční dopravy, protože je poněkud komplikované a je nutné hned několikrát přestupovat.

Vilnius - historie

Vilnius se nachází v oblasti, která byla osídlena odpradávna. Důkazem dávného osídlení jsou bohaté archeologické nálezy. O vzniku města koluje legenda. Podle ní se tehdy vládnoucímu velkovévodovi Gediminasovi zdál věštecký sen o železném vlku, který stál na kopci. Kněz jeho sen vyložil tak, že musí postavit hrad na kopci a kolem něj vybudovat velké město. Jméno získal podle řeky Viliji, kterou město protéká.


Písemné prameny se o městě Vilnius poprvé zmiňují v roce 1323 a v roce 1387 město získalo magdeburská městská práva udělená polským králem a velkoknížetem litevským Vladislavem II. Jagellem. V 16. století zažilo město největší rozmach a slávu. V první polovině byly vybudovány mohutné městské hradby s devíti branami a třemi věžemi. Od roku 1544 se město stalo sídlem posledního Jagellonského krále Zikmunda II. Augusta. V druhé polovině byla založená Vilniuská univerzita, která se stala významný vědeckým centrem celé Litvy.


V polovině 17. století Vilnius postihl tragédie. Prosperující město obsadili Rusové, který jej vyplenili a vypálili a obyvatele zmasakrovali. Z ruského vpádu se město vzpamatovalo a na počátku 19. století opět patřilo k nejvýznamnější východoevropským městům. Na přelomu 18. a 19. století byly kvůli rostoucímu počtu obyvatel zbořeny hradby.


V 19. století byl Vilnius napaden Ruskem a později Napoleonem při jeho neúspěšném tažení na Moskvu. Rozvoji města neprospěla ani četná povstání Poláku proti ruské nadvládě. Ani ve 20. století si Vilnius neužil klidu. Za první světové války jej obsadila německá armáda, poté se stal hlavním městem nedávno vyhlášené Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska. Na pár let dobyli město a Střední Litvu Poláci.


Za druhé světové války byla situace hodně podobná. Město obsadili nejprve Němci, poté Rusové. Proti sovětskému režimu se Litevci vzbouřili v roce 1987. Ve Vilniusu tehdy docházelo k demonstracím, při kterých umírali lidé. Za osvobození země a jeho krásného hlavního město to však stálo.

Vilnius - historické památky a významná místa

I přes “hrůzné” stavební zásahy provedené během sovětského režimu si Vilnius zachoval úžasné historické centrum postavené v barokním stylu. Staré město tak tvoří dechberoucí barokní zástavba, úzké a křivolaké uličky, které Čechům jistě připomenou jejich milovanou Prahu.


Z původních městských hradeb a devíti vstupních bran se v perfektním stavu dochovala pouze jedna a to konkrétně Brána úsvitu. Uvnitř brány je umístěná kaple, v níž se nachází posvátná relikvie Madona. Prohlédnout si ji můžete přímo z ulice. Ve městě se nachází 40 kostelů. O zeleň a parky tu ale nouze také není.


V centru města se nachází Vilniuská univerzita založená na počátku 17. století, s níž sousedí Prezidentský palác a Dům signatářů. Prezidentský palác má rovněž pohnuté dějiny. Byl sídlem vilniuského biskupa, ruského generálního guvernéra a dnes zde sídlí litevská prezidentka. Dům signatářů je důležitým místem, protože právě zde byl 16. února 1918 vyhlášen samostatný litevský stát.

Katedrální náměstí (Senamiestis)

Centrem města je Katedrální náměstí nazvané podle majestátní katedrály a kaple sv. Kazimíra (pozn. svatý Kazimír je patronem celé Litvy). K dalším významným církevním památkám patří katedrála sv. Stanislava a sv. Vladislava, kostel sv. Anny, kostel sv. Kazimíra, chrám Ducha svatého a pouze jediná synagoga, která zbyla z původních stovek.


V zadní části náměstí se nachází pomník knížete Gediminase a vstup do Královského paláce. Za kostelem sv. Anny narazíte na krásné Bernardiny zahrady ideální pro romantické procházky.


Gediminasův prospekt

Jedná se o rušný městský bulvár, na kterém se nachází restaurace, obchody a obchůdky, kavárny, ale také důležitá kulturní místa jako litevský národní balet, národní opera i národní divadlo. Najdete zde také poštu.

Litevský hrad

Na Katedrálním náměstí u břehu řeky Neris stojí první ze dvou částí Litevského hradu Dolní hrad, který byl v 16. století vyhlášeným kulturním centrem. Dnes se nejedná o původní stavbu, ale pouze její repliku. Kvůli špatnému stavu byla původní hrad zničen Rusy. Přímo nad Dolním hradem se nachází druhá část Horní hrad, z jehož osmiboké Gediminasovy věže je úchvatný výhled na celý Vilnius.


Židovské město

Vilnius a celá Litva vůbec patřila do 30. let 20. století k důležitým židovským centrům v Evropě a jedním z hlavních jazyků byl vedle litevštiny také jidiš. Za druhé světové války se z původní krásné židovské čtvrti stalo smutné židovské ghetto. Židovskou synagogu zničili Rusové a na jejím místě dnes stojí mateřská škola. Současnou židovskou čtvrť najdete kolem Židovské ulice. Ze všech židovský čtvrtí se do dnešních dní dochovala pouze jedna jediná.

Europa Tower

V Praze máme Petřín, ve Vilniusu se tyčí moderní mrakodrap Europa Tower vysoký 148 metrů. Věž je nejen nejvyšší stavbou města, ale i celé Litvy a Pobaltí vůbec. Mrakodrap byl slavnostně otevřen 1. května 2004 ve stejný den, kdy se Litva stala členem Evropské unie.


Nové město

V Novém městě stojí za návštěvu Městská síň. Dnes slouží jako Muzeum genocidy litevského národa kvůli tomu, že zde sídlilo jak gestapo za druhé světové války, tak později ruská tajná organizace KGB. Na třech patrech si můžete prohlédnout, jaké neštěstí a tragedie přináší extremistické režimy jako nacismus a socialismus.

Recesistická republika Užupis

Na východní straně města si můžete prohlédnout rozvernou uměleckou čtvrť známou jako Užipiskou republiku, kterou tvoří pár hezkých uliček a domů plných kaváren a obchůdků s rozmanitým zbožím. Most přes řeku je vedle kostela sv. Anny. K vyhlášení recesistické republiky došlo už v roce 1997 na Apríla. Prezidentem je vilniuský režisér a armáda má pouhých 12 mužů. Vtipná je zejména její základní listina lidských práv, která dává jejím lidem právo být šťastný i nešťastný nebo právo psa být psem apod.


Verkiai

Na východě města leží úžasný přírodní park Verkiai, kde si můžete užít zeleň, lesy i jezera. Dominantou je velké jezero Balsys, kde se za teplých letních dní můžete vykoupat, udělat si piknik nebo si půjčit loďku a projet se po jezeře.




Komentáře:

Pro přidání komentářů je potřeba se přihlásit .

Nenacházejí se zatím žádné relace v databázi.